Nápad vytvořit si web s názvem Otevřené šuplíky má už několik let. Vznikl tuším v prvním ročníku na vysoké v nějaké jistě velmi záživné hodině.
Tehdy jsem potkal pár lidí, kteří dovedli výborně psát - ať už fejetony, báničky nebo povídky. Bohužel, jak už to tak bývá, všichni tihle lidé psali jen do šuplíku. A protože je to škoda, aby se dobrá dílka nedostala ke svým čtenářům, vznikl nápad založit web, na kterém by se všechny tyto výtvory uveřejňovaly. Nápad tenkrát ztroskotal. Většina lidí z mého okolí se zdráhala svůj šuplík otevřít a vystavit ho veřejně. Já jsem tenkrát sám příkladem jít nemohl, protože jsem byl plně zaměstnán psaním pro úplně jiné weby.
Nedávno jsem si ovšem na střeštěný nápad s Otevřenými šuplíky zase vzpomněl. To, když jsem dělal pořádek ve svých kostlivcích ve skříni. Našel jsem tam jedny ze svých prvních povídek (dneska bych řekl pseudopovídek). Když se do nich začetl, začal jsem uvažovat nad tím, kde asi jsou další. Bohužel některé jsou patrně ztraceny navždy. A právě to mě přivedlo znovu k Otevřeným šuplíkům. Zaprvé nemám rád, když to, co jsem napsal, nemůže nikdo číst, a zadruhé uveřejnit své věci na internetu je asi nejlepší způsob jejich zálohy. Když jsem k tomu připočítal fakt, že momentálně nemám, kde publikovat, bylo jasno - je nejvyšší čas na Otevřené šuplíky.
Prozatím plánuju na těchto stránkách uveřejňovat hlavně věci ze svého archívu. Můžete se těšit na nějaký ten fejeton, povídku, možná i básničku. Určitě se tady také objeví kompletní práce, kterou jsem několik let tvořil pro Manawydan. Pokud se ale objeví někdo, kdo by také chtěl svůj šuplík otevřít, budu jenom rád. V ideálním případě si to všechno představuju jako stránky několika lidí, kteří si tady budou uveřejňovat své výtvory, a mnoha čtenářů, kteří je budou číst a klidně i komentovat a hodnotit.
Tedy doufám, že se vám tyto stránky budou líbit a budete se sem alespoň občas rádi vracet.