Corellon
Corellon, patron elfů, je znám také jako milovník magie a umění. Corellonova tvář je přívětivá a laskavá, ale pouze k těm, kteří si to zaslouží. Pokud některý z elfů zradí své ideály a dá se na stranu zla, Corellon mu zjeví svou druhou tvář. Tvář plnou opovržení a lhostejnosti. Tak znají Corellona i jeho nepřátelé, kteří si ho pamatují jako nelítostného bojovníka, který se nikdy nevzdává.
Corellon učí elfy úctě k magii, kterou považuje za nejvyšší přírodní vědu, a lásce k umění, neboť právě umění dokáže sbližovat a spojovat. Chrámy jsou proto většinou bohatě zdobené sochami a samotné modlitby v nich bývají zpívané za doprovodu často i několika hudebních nástrojů. Vypráví se, že Corellon často zavítá mezi elfy jako potulný bard a společně s ostatními si rád zazpívá písně teskné i veselé. Nejraději ovšem jen naslouchá a to každému, kdo má co říct.
Své nepřátele ovšem nevítá s loutnou či harfou v ruce. Pokud dojde k boji, Corellon mistrně vládne svým krátkým mečem. O tom se už v minulosti přesvědčil například Gruumsh, kterému podle pověsti právě Corellon vypíchl jeho levé oko.
Vztahy s některými bohy má Corellon dost vyhrocené a nutno podotknout, že se nijak nesnaží o jejich diplomatické urovnání. Je v neustálé při s oběma bohy, kteří vyznávají filozofii zla, Gruumshem a Lloth. Těžko předpokládat, že by se na tomto nepřátelství mohlo někdy něco změnit. Dlužno ovšem podotknout, že to není tak úplně Corellonovou vinou. Byli to právě Gruumsh a Lloth, kdo konflikt začali, a Corellon pouze nezapomíná.
Kněží Corellona bývají ve vypjatých dobách často oporou elfího společenství. Jejich moudrost je stejně proslulá jako jejich umění léčit tělo i duši. Jsou bedlivými posluchači cizích neštěstí a vždy vědí, jak nejlépe pomoci zkroušené duši. Jejich modlitby neprobíhají jenom v chrámu, ale také přímo v přírodě, na palouku v lese a podobně. Nejdůležitější obřady se odehrávají v noci za svitu hvězd a měsíce, který také Corellonovým symbolem.