Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rasově motivované činy v médiích

V posledních dnech se toho stalo více než dost – boje v Libyi a celkově nepokoje v severní části Afriky, zemětřesení v Japonsku a následné problémy s jadernými elektrárnami, nalezení těla malé Aničky a uvalení vazby na podezřelého, odvolací soud v kaze žhářů z Vítkova... zkratka žádný editor zpravodajství si nemohl stěžovat na to, že by neměl, o čem informovat a čím děsit lidi. Nechci se teď pouštet do rozboru toho, na kolik bulvárně informovala některá média o těchto kauzách, přestože si říkají netabloidová či seriózní. Sahat do svědomí nemám v úmyslu ani Mladé Frontě, ani České televizi, to nechám jiným. Mě zaujala jiná věc – ve všech těch potenciálních scénářích k hollywoodským katastrofickým velkofilmům a novým řadám kriminálek zanikla zpráva o odvolacím soudu v případu rasisticky motivovaného pokusu o vraždu. To se jistě může stát, opakovat dokola nereálné scénáře o výbuchu Fukušimy a zamoření Česka radioaktivním mrakem zkrátka zabere svůj čas a prostor, jenže „shodou okolností“ se to tomuto případu stalo již poněkolikáté.

Řeč je samozřejmě o případu 12letého Patrika z Krupky na Ústecku, který byl v květnu minulého roku napaden dvěma romskými mladíky a téměř ubit k smrti. Už v květnu případ vyvolal značný rozruch a to hned ze dvou důvodů. Tím prvním byla neuvěřitelná brutalita činu – útočníci chlapce kopali, mlátili, sexuálně zneužili... a to všechno trvalo 4 hodiny s jednou přestávkou na svačinu. Druhým a přiznejme si nejspíš i důležitějším důvodem byl fakt, že o celém případu se v médiích mlčelo. Informace o napadení Patrika se šířily téměř „samizdatově“ pomocí e-mailů a blogů na internetu. Teprve s odstupem času o případu (pod tlakem vzrůstající  znepokojenosti blogerů) informovala některá média. To vyvolalo značné znepokojení a otázky – proč jsou čtenáři a diváci prakticky denně po dobu týdnů a měsíců krmeni informacemi o případu Natálky z Vítkova, ale o případu z Krupky se mlčí. Oba činy měly prokazatelný rasistický podtext, při obou děti utrpěly zranění, která je poznamenala na zbytek života. Z jednoho se ovšem stal bezprecedentní hon na čarodějnice a druhý nestál ani za novinářský štěk. Těžko se v takové chvíli ubránit otázce, jestli v tom svoji roli nehraje fakt, že se nám barevně prohodili agresoři a oběti. Zdá se, že mluvit o rasisticky motivovaném činu člena majoritní společnosti (mimochodem to, že mě někdo „háže do jednoho pytle“ se skinheady jen na základě barvy pleti mě uráží) na člena minority je v pořádku, ovšem rasisticky motivovaný útok člena minority na člena majoritní společnosti je tabu.

Všemi těmito otázkami jsme si ale prošli již v loňském roce. Nakonec žháři dostali exemplární tresty (jakkoliv jsem přesvědčen, že kdyby se kolem celé kauzy nestrhlo takové mediální šílenství, tresty by byly výrazně nižší) a romští útočníci z Krupky pro změnu maximální možný trest s ohledem na jejich mladistvost. Společnost mohla být spokojena – oba činy byly hodnoceny jako pokusy o vraždu (úvahy o tom, že zápalné láhve vhozené do okna spíše odpovídají pokusu o zničení majetku než úkladné, plánované osminásobné vraždě nechme na jindy) a útočníci dostali maximální možné tresty, které soud mohl udělit. Tady bychom mohli skončit, kdyby...

Kdyby tomu osud nechtěl a oba případy neskončily u odvolacího soudu a to navíc prakticky na den společně – žháři z Vítkova stanuli u soudu v Olomouci, agresoři z Krupky v Praze. Rozdíl se zdál být jen v tom, že v případu z Vítkova se odvolali odsouzení kvůli rozporům ve výpovědích a nedůvěryhodnoti některých svědků (což vypadá jako relevantní důvod alespoň k tomu dál se kauzou zabývat), kdežto v případ z Krupky se odvolal sám státní zástupce, patrně proto aby ulevil svému egu a mohl si doma před zrcadlem říct „vidíš, měl jsi pravdu“. Nesouhlasil totiž s tím, že soud v průběhu líčení překvalifikoval trestný čin na pokus o vraždu. V případu Vítkov všechno proběhlo podle plánů – žháři neuspěli, soud potvrdil tresty (a jeden snížil z 22 na 20 let) a všichni se mohli rozejít. V případu Krupka ovšem bylo všechno jinak, byť stejně rychle – soud vyhověl stížnosti státního zástupce a překvalifikoval trestný čin. Výsledkem tak bylo snížení trestu z 10 na 5 let s možností propuštění po 3 letech. Nebudu se pouštět do úvah o tom, zda soud jednal morálně i právně bezúhonně. Mě bude zajímat jiná věc – a to, jak o obou odvolacích soudech informovala média.

Případ žhářů opět zaplnil přední stránky novin a hlavní zpravodajské relace, zcela podle očekávání. Ustoupit musela černobylská Fukušima, počkat musel i Kaddáfí. Teď byla na řadě Natálka. Naopak případ téměř k smrti ubitého Patrika se do médií nedostal a ze zpráv jej vytlačila informace o tom, že inzeráty na internetu psané lámanou češtinou z Google translatoru nabízející ke koupi šimpanze jsou podvod (viz http://www.ct24.cz/ekonomika/118549-kupujete-simpanze-pozor-na-podvodniky/). Informace o změně rozsudku se tak opět začaly šířit jako lavina internetovým samizdatem, pomalu jako nezávislé zpravodajství v Egyptě za vlády generála Mubaraka. O případu informovalo Aktuálně.cz a Ústecký Deník. Přitom z pohledu objektivní žurnalistiky mezi oběma případy nejsou téměř žádné rozdíly a z pohledu tabloidní žurnalistiky je případ z Krupky snad ještě výživnější než stokrát přežvýkaná Natálka. Zaprvé o případu neinformovala ostatní média, zadruhé lidé informace chtěli, zatřetí se celý případ mohl stát odrazovým můstkem k tématu o problematice rasistických útoků minority na majoritu a začtvrté mohl posloužit jako startovací příběh k pohledu na českou blogerskou scénu.

Rozebírat všechna média a jejich (ne)reakce nemá smysl. Navíc zastávám názor, že soukromé médium si do značné míry, pokud neporušuje zákon, může dělat, co chce. To ovšem neplatí pro zpravodajství veřejnoprávního média, jakým je Česká televize. Ta osobně hlásá, že se snaží o vyvážené a objektivní zpravodajství. Jak tedy vypadalo ono vyvážené a objektivní zpravodajství 17. a 18. března, kdy probíhaly oba odvolací soudy? Jedničkou bylo obvinění podezřelého v případu vraždy Aničky (to bychom mohli pochopit u TV Nova, ale obávám se, že podobně vysoko by zpráva na BBC neprošla). Odvolací soud se žháři byl v headlinech, přestože rozsudek nepadl. Případ z Krupky? Chybí. Samotný blok o odvolacím soudu tvořila čtená zpráva s pozadím události, živý vstup Ivy Bartoňové od olomouckého soudu, ve kterém nezaznělo vůbec nic nového, což v podstatě sama Bartoňová ve vstupu přiznala, a vrcholem byla srdceryvná reportáž Sylvie Klekové o tom, jak se Natálka má. Hotový blok měl 3 minuty, což je v hlavní zpravodajské relaci spousta času (Klasická reportáž má kolem minuty a půl, 3 minuty jsou 1/10 Událostí). A následující zpráva? Pokud jste čekali druhý odvolací soud, chyba lávky, následovaly informace o DPH a dávkách. Přitom dát oba soudy do jednoho bloku minimálně formou „Vítkov, break, čtená zpráva Krupka“ se v takovém případě přímo nabízí a podobný model je v jiných podobných událostech praktikován zcela běžně. O případu z Krupky se ovšem diváci nedozvěděli nic a toto konstatování v rámci České televize platí i v tuto chvíli (Tedy 21. 3.).

Přitom při znalostech poměrů v České televizi jsem zcela přesvědčen, že Patrikův případ musel řešit minimálně infoservis společně s vedoucím vysílání, Jakubem Szántó. Pravděpodobně se o případu muselo mluvit také na ranní poradě a rozhodnutí kauze se nevěnovat muselo přijít buď od Jakuba Szántó, vedoucího regionálního zpravodajství Adama Komerse nebo od šéfa zpravodajství Karla Nováka. Proč se některý z těchto jmenovaných rozhodl o změně trestu pro romského útočníka neinformovat ovšem zůstává záhadou. Ještě 17. března jsem věřil, že je to v touze po vyváženém zpravodajství a že téma nechtěli odbýt pouhou čtenou zprávou a připravují reportáž a hledají respondenty. Z tohoto omylu mě ovšem vyvedl druhý den Ústecký Deník. Ten přinesl mimo jiné citaci dopisu senátora za Ústecký kraj Jaroslava Doubravy, který se ostře pustil do pražského soudu i státního zástupce. Z pohledu médií se pan Doubrava zdá být člověkem, na kterém by mohla reportáž stát. V zájmu vyváženosti stačilo získat vyjádření občanského sdružení Romea a tiskového mluvčího pražského soudu (pokud už by nebylo k mání vyjádření soudce a státního zástupce). Nic z toho se ale nestalo a veřejnoprávní Česká televize případ zamlčela. Nemohu se zbavit dojmu, že k tomu vedly jiné důvody než ty, které při podobných trestných činech o vysílání a nevysílání kauzy rozhodují. Stejně tak si nemyslím, že by toto rozhodnutí bylo motivováno snahou o objektivní a vyvážené zpravodajství. Proč k odvysílání reportáže nedošlo, to ovšem ví patrně jen nejvyšší špičky zpravodajství České televize. Možná by se ale v tuto chvíli měla média zamyslet nad tím, nakolik se tímto případem liší od ministra financí Miroslava Kalouska, kterému ještě před týdnem vyčítali zcela neodpustitelnou snahu o manipulaci veřejným míněním.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář